Tři moderní zlaté kašny na plzeňském náměstí Republiky mohou uprostřed historického centra působit poněkud překvapivě. Už od svého vzniku vyvolávají rozruch a rozdělují místní obyvatele na jejich milovníky a odpůrce. Nicméně k Plzni neodmyslitelně patří, což dokládají zástupy turistů, kteří si je fotografují.
Otevírací doba
Přes zimní období kašny nejsou v provozu.
Vstupné
Zdarma
Zastávka MHD
Adresa
náměstí Republiky
Plzeň 301 00
Moderní kašny na historickém náměstí
Kašny umístěné v rozích plzeňského náměstí nejsou žádnou novinkou. Stávaly tu už od středověku, kdy sloužily především praktickým účelům. K jejich odstranění došlo v druhé polovině 19. století. Trojice kašen se ve své moderní podobě do těsného sousedství katedrály sv. Bartoloměje vrátila v roce 2010. Jejich autorem je architekt Ondřej Císler, který se svým návrhem vyhrál městem vypsanou výtvarnou soutěž.
Ze zlata
Do nádrží z černé čínské žuly padá voda z pozlacených chrličů, které symbolizují anděla, chrtici a velblouda – motivy z plzeňského znaku. Chrliče tvoří bronzové odlitky různé výšky, na jejichž pozlacení bylo použito zhruba 720 gramů zlata. Sedm druhů zlatých plátků o rozměrech 80 × 80 milimetrů je zkombinováno tak, aby vytvářely strukturu s různými barevnými efekty. Černozlatá barevnost fontán koresponduje s podobou mariánského morového sloupu, umístěného ve čtvrtém rohu náměstí.
Plzeň a velbloud?
Plzeňský znak je podobně složitý a bohatý jako dějiny královského města. Chrtice v červeném poli potvrzuje věrnost králi. Plzeň od svého založení v roce 1295 vždy stála na straně panovníka. Podobně papežské klíče zdůrazňují věrnost katolické církvi a papeži. To odpovídá i tomu, že Plzeň nikdy nebyla dobyta husity. Jak se ale do znaku Plzně, města uprostřed Evropy, dostal velbloud?
Také dvouhrbý velbloud v plzeňském erbu souvisí s husitskými válkami. Plzeň se jako jedno z mála českých měst po počátečním nadšení obrátila proti husitům. Stateční obránci města v té době nejen že odolali veškerým pokusům o obléhání a dobytí Plzně, při jednom z výpadů za hradby se jim dokonce podařilo ukořistit exotické zvíře. Husité velblouda získali darem od polského krále Vladislava II. Jagellonského za pomoc v boji proti řádu německých rytířů. Poté, co Plzeňané s velkou slávou odvedli zvíře do města, husité zanechali obléhání a odtáhli pryč. Ani v Plzni však dlouho nezůstal. Plzeňané válečnou kořist věnovali Norimberčanům za pomoc při obraně města.
Podle tradice bylo znamení velblouda do znaku darováno císařem Zikmundem Lucemburským. Doklady na to však chybějí, a tak je také možné, že si hrdí Plzeňané velblouda do znaku doplnili sami, podobně jako postavu anděla – štítonoše.
