V kaolinovém dole v Nevřeni můžete dodnes obdivovat výsledky ruční práce horníků. V dole, který sloužil v 19. století k těžbě kaolinu, se dochovaly původní chodby. Některé z nich mají výšku až 12 metrů a šířku 8 metrů. Na jejich stěnách jsou viditelné známky po ručním kopání i černé skvrny, pravděpodobně po očouzení karbidovými lampami. Na stropě jedné z chodeb je dochovaný hornický znak s letopočtem 1891. Cenntrum Caolinum Nevřeň je součástí stezky Industry Open.
Prohlídky
Prohlídky začínají u vstupu do podzemí, kde se setkáte s průvodcem. Z Centra Caolinum se tam dostanete příjemnou procházkou za 20–30 minut. V dole je stálá teplota kolem 10 °C, je tedy dobré se teple obléci i v letních měsících. Doporučujeme také pohodlnou obuv. Prohlídka trvá zhruba hodinu. Určená je i dětem od 4 let. Z centra Plzně se do Nevřeně dostanete autem nebo autobusem cca za 20 minut.
Čertí brko
Nevřeňský kaolinový důl můžete znát z oblíbené pohádky Čertí brko. Právě zde se totiž natáčely záběry z pekla a Luciferova sálu. Do těchto míst se budete moci podívat a třeba najdete i pár předmětů, které z pohádky znáte a filmaři je zde zanechali.
Historie těžby kaolinu v Nevřeni
O těžbě kaolinu v nevřeňském dole existují pouze sporé údaje. Těžba byla na ložisku zahájena podnikatelem Schüssem v roce 1870. Těžilo se zde původně nejspíš ručním kopáním, kromě kaolinu se již od počátku kopal i písek.
Poté, co se zjistilo, že kaolin obsahují i hlubší partie, přešlo se i na těžbu hlubinnou a v roce 1884 došlo k mechanizaci. Byla vybudována široká transportní štola a úzkokolejka, po které hornina putovala na nádraží do Kozolup a Třemošné. Denní výroba činila 2–3 vagony.
Těžba kaolinu v Nevřeni byla v roce 1897 ukončena, pravděpodobně z důvodu špatného stavu silnic a vzdálenosti na vlaková nádraží. Veškeré zařízení bylo přestěhováno do nedaleké obce Ledce.
